Mazat komentáře nepomáhá.

Vydáno v Hospodářských novinách 29. října 2026.
Autorka: Kristýna Matějková

Tobě rozkopat držku, zasloužíš si facku, zkopu tě do hlavy. To jsou nejčastější pohrůžky fyzickým násilím, s nímž se nyní setkávají české političky napříč stranami. Tlak na ženy ve veřejných rolích i mimo politiku roste a stále více z nich se setkává s podobným zastrašováním a kyberšikanou. A často neví, jak situaci řešit. Nově vzniklá organizace spustila systém pomoci, kde je možné útoky nahlásit a získat pomoc právníků či psychologů.

„Vidíme velmi rychlý nárůst agresivity a má to následky. Hrozí, že přijdeme o hlas žen ve veřejném prostoru,“ řekla v rámci veřejného představení organizace [y]niciativa její výkonná ředitelka Jitka Adamčíková. Data podle ní dlouhodobě ukazují na narůstající počet výhružek vůči političkám a novinářkám, které doposud často nevěděly, kam se obrátit o pomoc. A výsledkem v některých případech bylo, že se tyto ženy z veřejného života raději stáhly.

[y]niciativa proto spustila web, přes nějž je možné nahlásit podobné útoky na internetu i v reálném světě. Její odborníci ženám poskytnou pomoc ve všech ohledech. „Plán podpory sestavíme společně s nimi: od právní pomoci, pořízení důkazů, zajištění digitální bezpečnosti přes pomoc s moderací komentářů na sítích až po psychologickou podporu,“ upřesňuje zakladatelka této organizace, podnikatelka a filantropka Michaela Bakala.

Zejména dostatečná právní podpora je podle zástupců [y]niciativy obtížně dostupná. V rukou advokátů totiž doposud skončil jen malý počet podobných případů výhrůžek. Pomoc v tomto ohledu už organizace poskytla například bývalé pirátské senátorce Adéle Šípové, které se pod příspěvky na sociálních sítích množily výhružky fyzickým násilím. Advokáti spolupracující s organizací následně v zastoupení Šípové podali na autory komentářů trestní oznámení.

„Že má smysl se proti podobným útokům bránit, dokládá i nedávný případ novinářky Zuzany Černé. Muž, který v květnu napsal pod příspěvek Jindřicha Rajchla komentář ‚Zabte někdo tu svini‘, byl už v červenci Okresním soudem v Děčíně uznán vinným a dostal podmíněný trest odnětí svobody a peněžitý trest,“ dodává Adamčíková.

Formu nejčastějších útoků na ženy ve veřejném prostoru během letošních komunálních a sněmovních voleb popisovala série analýz komentářových sekcí na Facebooku, kterou zpracovala společnost TrollWallAI pro organizaci [y]niciativa. Nejvíce osobních útoků přitom analýza odhalila na účtech bývalé předsedkyně KSČM Kateřiny Konečné, šéfky poslaneckého klubu hnutí ANO Taťány Malé či lídryně pražských Pirátů Terezy Nislerové.

Podle autora analýzy Romana Číhalíka volí někteří lidé cestu komentáře promazávat, to ale zejména i s nástupem AI nástrojů není možné. „Můžete si říct, že si k tomu večer sednete a budete mazat komentáře, ale přichází tam obrovská únava. Nechcete každý den číst tisíce výzvám k uříznutí vaší hlavy,“ říká.

Zkušenost s tím má například bývalá eurokomisařka a aktuální poradkyně prezidenta pro zahraniční politiku Věra Jourová. „Vystupovala jsem v rámci celé Evropy a můj tým věděl, že se nesmím začít psychicky lámat. Sociální sítě za mě proto dělal můj kabinet a já tam vůbec nechodila. Natož abych četla komentáře,“ popisuje Jourová, která je jednou z členek správní rady [y]niciativy.

Organizace pořádá i workshopy a vzdělávací akce zaměřené na digitální bezpečnost, právo, zvládání manipulace nebo psychickou odolnost. Chce také systematicky monitorovat nenávistné útoky a upozorňovat na jejich dopady. „Nic se nezmění ze dne na den, bude to dlouhý proces. Cílem je ale vytvořit lepší a přátelštější prostředí, kde panuje respekt a říkáme násilí ne,“ uzavírá Bakala.

Článek naleznete na stránce Hospodářských novin